Za výtěrem mníka jednovousého do Šumavského národního parku

3.2.2016

Žáci Střední školy rybářské a vodohospodářské Jakuba Krčína v Třeboni měli možnost v praxi vidět a zároveň získat informace o velmi zajímavé a málo známé rybě žijící v našich vodách.

Díky velmi dobré spolupráci s vedoucím rybí líhně v Borové Ladě panem Josefem Šperlem, který na této líhni působí již od roku 1998, kdy byla líheň a odchovné rybníčky uvedeny do provozu, jsme měli možnost vše zdokumentovat a získat zajímavé poznatky z oblasti chovu Mníka jednovousého. Záměrem této líhně, která patří pod Správu Národního parku Šumava, je odchov původních rybích společenstev a jejich vrácení do volných vod. Jedná se o Pstruha obecného (Salmo truta) forma potoční, Lipana podhorního (Tchymallus tchymallus), Mníka jednovousého (Lota lota), Střevli potoční (Phoxinus phoxinus), Mihuli potoční (Lampetra planeri) a Vranku obecnou (Cottus gobio).

Naše odborná exkurze se zaměřila na chov Mníka jednovousého (Lota lota), který je jediným zástupcem z čeledi Mníkovitých (dříve treskovitých ryb) žijících v našich vodách. Patří k chráněným druhům a záměrem je zachovat a obnovit jeho výskyt v lokalitách, kde se běžně nacházel.

Vedoucí této líhně je vždy pro nejpřirozenější metody výtěrů bez používání hormonální stimulace. Tak je tomu i u Mníka jednovousého. V praxi je odzkoušenou metodou v podstatě poloumělý výtěr, kdy v měsících prosinci až lednu podle teploty vody v rozmezí 2 až max. 5°C dochází k předvýtěrové aktivitě. Do žlabu s uhelonovou vložkou nasadí generační ryby s převládajícím počtem mlíčáků. K bouřlivému skupinovému výtěru dochází v nočních hodinách. Při pravidelné ranní kontrole se vytřené a oplozené jikry zachycují na uhelonové vložce na odtoku vody ze žlabu. Odsáté jikry se přemisťují do líhňařských lahví (Zugských lahví), kde probíhá vlastní inkubace. Jikry jsou polopelagické, mírně lepkavé. Plodnost jikernačky je až jeden milion jiker. Velikost jiker je od 0.7 – 0.8 mm a po nabobtnání 1 mm. Inkubační doba se pohybuje mezi 180 – 200 ° D – denními stupni. Za 2,5 měsíce při dané teplotě vody dochází ke kulení plůdku, který má 3.5 – 4 mm délky. Po vykulení se přemístí na žlaby nebo do malých odchovných rybníčků zabezpečených proti úniku. Raná stádia vyžadují jemný plankton, popřípadě namnožené kultury nálevníků. V prvním roce docílí plůdky 15 až 20 cm délky, neboť jsou v této fázi života velmi žravé. Téměř veškerá odchovaná populace je vysazena do vod patřících pod Správu Národního parku Šumava.

Touto cestou patří poděkování p. Josefu Šperlovi, vedoucímu rybí líhně, za vřelé a přátelské přivítání, zajímavý výklad a prohlídku celého areálu líhně. Těšíme se na další spolupráci.