Historicky řadíme rybářské řemeslo v českých zemích k nejstaršímu cechu, kdy se datuje vznik prvních rybníků už od 11. století. V průběhu staletí prodělalo rybníkářství velký vzestup. Na základě zavádění vědeckých poznatků v intenzivním chovu ryb vznikla potřeba kvalifikovaných odborníků v rybářských provozech. Proto k 1.9.1951 byla při Státním rybářství v Třeboni zřízena odborná učňovská rybářská škola. Vedoucím Střediska pracujícího dorostu oboru rybář byl jmenován Bohumil Martíšek, ředitelem Základní odborné školy se stal Jan Kunc, profesor třeboňského gymnázia.

Začátky byly obtížné. Řadu let se vyučovalo v provizorních prostorách, nejprve v několika vyčleněných třídách gymnázia, poté v částečně upravených prostorách zámku a také v objektu bývalých jeslí. Učňové, kteří se do Třeboně sjížděli z celých Čech, byli ubytováni v přilehlých prostorách zámku. Zařízení a vybavení postupně vznikajícího domova mládeže bylo velmi skromné, ubytovací podmínky spartánské.

V roce 1953 škola posílila svoji samostatnost. Rozhodnutím ministerstva zemědělství se stala samostatnou rozpočtovou jednotkou, ředitelem Učňovské školy zemědělské obor rybář byl jmenován Oldřich Borovanský.

Tehdy měla škola již i poměrně stabilní pedagogický sbor, a to jak   v teoretické, tak v praktické výuce. Byly rozšiřovány a dále vybavovány kapacity domova mládeže. Odborný výcvik probíhal především na pracovištích Státního rybářství v Třeboni, kam učňové docházeli nejčastěji pěšky, anebo dopravu provizorními prostředky zajišťovalo St. rybářství. V roce 1955 učiliště získalo první vlastní dopravní prostředek, auto značky Praga RN pro dopravu učňů a motocykl Jawa 250, obě vozidla byla vyřazena z autoparku ministerstva národní obrany.

Vskutku průkopnické začátky byly provázeny nejen mnoha obtížemi, ala také nadšením a entuziasmem žáků i pedagogů. Svědčí o tom například založení vlastního ochotnického souboru, který vystupoval se svým repertoárem z české klasiky v třeboňském divadle J.K.Tyla, či častá výpomoc rybářských učňů při sezónních zemědělských pracích - sběru brambor, sklizních aj.

V roce 1956 byla o jeden rok prodloužena učební doba, ze dvou na tři roky, tehdy také do Třeboně nastoupili první žáci ze Slovenska.

Po uzavření UŠZ obor rybář v Chýnově v roce 1958 došlo ke sloučení obou škol, nově rozšířené třeboňské učiliště získalo další učební a ubytovací kapacity, které ovšem byly stále nedostačující. Proto se zrodil plán výstavby nového vlastního školního komplexu. Cesta k jeho realizaci byla však ještě velmi dlouhá.

Teprve v roce 1969 byla zahájena výstavba nového domova mládeže, aby na podzim roku následujícího byla stavba pozastavena. K dostavbě rozestavěného domova mládeže došlo v roce 1976 a naši žáci se konečně mohli stěhovat do nového objektu. Kromě nových ubytovacích kapacit získala zde škola i vlastní prostory pro teoretickou výuku (tři učebny). Zároveň bylo v areálu nového domova mládeže započato s výstavbou nové kuchyně a jídelny, do provozu byla uvedena v roce 1978.

Mezitím došlo ještě ke změnám v délce učební doby, v roce 1971 byla zkrácena na dva roky, v roce 1974 byla z důvodů zvyšujících se nároků na absolventy opět prodloužena na tři roky.
Přestože se rybářská škola zdárně rozvíjela a byla nepochybně perspektivní, došlo z rozhodnutí krajských orgánů v roce 1980 k zániku její samostatnosti a spojení se zemědělským učilištěm v Třeboni. Tak po 29 letech svého působení zaniklo jediné rybářské učiliště v tehdejší ČSSR.

Toto spojení trvalo celých 10 let. Po listopadové revoluci v roce 1989 se na jaře 1990 naskytla příznivá situace k obnovení samostatnosti rybářského učiliště. O opětovné osamostatnění se zasloužili zvláště Jan Mraček, František Píha, Ing. Karel Vávře a další aktivisté z řad tehdejších pracovníků.

Ředitelem nového subjektu byl jmenován Ing. Karel Vávře, který spolu se svými zástupci vzápětí vynakládá nemalé úsilí k nezbytnému a potřebnému rozšíření celého školního komplexu. V rámci přestavby se uskutečnila řada větších úprav a přestaveb areálu, ať už šlo např. o přístavbu sedlové střechy na domově mládeže, stavby nových garáží s mechanizační dílnou či výstavbu a úpravu sportovišť. Rozsáhlé stavební úsilí bylo korunováno 13.12.1996 slavnostním otevřením zbrusu nové budovy školy. A to už se píše novodobá historie školy...